Počty apostazí působí výrazným dojmem, který je o to větší, uvážíme-li,
že v každém z výše uvedených okresů měl Řím v roce 1910 mezi 98 a 99,5
% obyvatel.11TAMTÉŽ, s. 85. Neméně silně ale působí velký
rozestup v míře dekatolizace i na prvních příčkách a výjimečné
postavení Železného Brodu a Rakovníka, stejně jako značný rozdíl
v rozložení vyznání v jednotlivých okresech.
Výše bylo poukázáno na to, že v přestupovém hnutí hrál významnou úlohu
národní moment. Proto se přestupové hnutí vyhnulo Němcům, jichž se v
Čechách k římskokatolické církvi přihlásilo 94,2%, zatímco z
„Čechoslováků“ pouhých 70,9%.22Sčítání lidu v republice
Československé ze dne 15. února 1921 . III. díl. Praha: Státní úřad
statistický, Bursík & Kohout, 1927, s. 1*. Bohužel, v důsledku toho,
že v souborném statistickém zpracování se používá koncept
československé národnosti, takže není možné rozlišit mezi Čechy a
Slováky. V regionech, kterými procházely národnostní hranice, mohl
být kontrast mezi českými a německými okresy skutečně silný, jak vysvítá
z porovnání několika soudních okresů v župě Hradec Králové: