Počty apostazí působí výrazným dojmem, který je o to větší, uvážíme-li, že v kaž­dém z výše uvedených okresů měl Řím v roce 1910 mezi 98 a 99,5 % obyva­tel.11TAMTÉŽ, s. 85. Neméně silně ale působí velký rozestup v míře dekatolizace i na prvních příč­kách a výjimečné postavení Železného Brodu a Rakovníka, stejně jako značný rozdíl v roz­ložení vyznání v jednotlivých okresech.
Výše bylo poukázáno na to, že v přestupovém hnutí hrál významnou úlohu ná­rodní moment. Proto se přestupové hnutí vyhnulo Němcům, jichž se v Čechách k řím­skokatolické církvi přihlásilo 94,2%, zatímco z „Čechoslováků“ pouhých 70,9%.22Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921 . III. díl. Praha: Státní úřad statistický, Bursík & Kohout, 1927, s. 1*. Bohužel, v důsledku toho, že v souborném statistickém zpracování se používá koncept československé národnosti, takže není možné rozlišit mezi Čechy a Slováky. V regionech, kterými procházely národnostní hranice, mohl být kontrast mezi českými a německými okresy skutečně silný, jak vysvítá z porovnání několika soudních okresů v župě Hradec Králové: